Zaprašená cesta,potůček v zastrání,
v každém slově zastaní.
Z každé strany,tichá omluva,
za skutky promluva.
Krasný pocit,chytnou se do pasti,
a pokračovat do propasti.
Spadnout a padat,
v dáli dávat.
Svoje srdce,dáti,
a však i něco ztratiti.
Přítele,milého,
prostě nejlepšího.
Pro všechny případy,
ale i nápady.
Lesní palouček,slunečný den,
pro všechny lidi sen.
(uvitám nějaký návrh na název,díky :))
Přijde mi, že je zbytečně svázaná touhou po rýmu, a proto také není ucelená, tím myslím, že řádky se spolu sice rýmují, ale nenavazují na sebe, nekomunikují spolu. Vhodný název mě nenapadá právě proto, že skoro každé dvojverší je o něčem jiném. Ta bolest první lásky je tam jen náznakově, i když vím, že jsi ji určitě prožila. Jinak vítej na literu, přeji Ti hodně inspirace a taky to, ať se Ti tu líbí:) S.
26.04.2010 14:57:00 | Severka