Stála v rohu, dozajista
ne kvůli nedostatku místa.
Krčila se před světem
bolestivým úletem.
Slovíčko z ní nevypáčíš,
to spíš ji až do zdi vtlačíš.
Okamžitě zčervenala,
nejistě se chichotala.
Rubínově rudé tváře,
už jí nikdo neodpáře.
Strach ji poutá k tělu dlaně,
stydí se až nevídaně.
Stydlivá – co v koutě stojí,
projevit se – moc se bojí…
Jo, stydlivka, to znám. Stydí se, stydí, a pak člověk najednou ztratí i klobouk, jak to frčí s kopečku. ST*
25.04.2010 17:50:00 | Zasr. romantik