Anotace: Inspiraci občas nacházím v modré říši u vás:-))).Děkuji.
Roky pěšinami zítřků prošlapané
náruče prázdnotou ticha dané
odkrývám hodiny mlčení
stopy směr trasy nemění
prázdným ránem utíká čas
zabíjí korálky nadějí v nás
staví nekonečnou hráz
ladem nechanou napospas
-samotě
27.04.2010 13:13:00 Levandule
Přesně uchopený pocit... nevadí, že slůvka a kombinace z nich se tady na modrých stránkách opakují, prolínají... každý z nás jim totiž dá jiný odlesk hvězd... :-)
25.04.2010 22:23:00 Flamy
I hráze se občas prolomí :) a naděje umírá poslední, moc hezky napsaná básnička, takže co jiného než ST :)
25.04.2010 19:48:00 NikitaNikaT.
Já myslím, že samotu zná mnoho lidí, a že někdy je nám dobrá, jindy je zlá...
25.04.2010 16:59:00 Kajaro
Hm,to je moc dobře napsaný...bavil jsem se strašně moc.Díky tobě,moje milá vílo!
25.04.2010 10:36:00 Čoki
žlutá slova v modrém hávu, Culíka mám plnou hlavu.(samozřejmě v dobrém Culíčku)
25.04.2010 09:59:00 CULIKATÁ
To určitě ano a moc krásný koutek,ale lidé tu často po někom teskní a na tomto podkladě vznikla básnička:-)
Hezký den všem bez smutků s culíkama na líčkách-a všem Jirkům a Markům všechno nejlepší k svátku!