Snídáš rosu za halíř
za oknem ťuká jitro
vyléváš zvolna na talíř
své zbídačené nitro.
S chladnou kapkou ryzí
den začíná záhy
na nebi k ránu mizí
hvězd jejich dráhy.
Z dlaní jemně setři vrásky
cítíš jak lehce dýchne
v kalužích se choulí zmrazky
s proviněním kýchne.
K bosé noze snítka ledu
probudí tvé dřímoty
mezi těly plástev medu
krásou zpít do němoty.
Ráno bylo dlouhé nesváteční ... naděje na silnici ..přicházející s vůní jara
28.04.2010 12:04:00 | Nút
Ach,jéjda...milý Čoki,velice jsi mě zaujal!Tímto si tě přidávám do svých oblíbených literáčků:)Fakt umíš!
26.04.2010 20:33:00 | ilona
K bosé noze snítka ledu
probudí tvé dřímoty
mezi těly plástev medu
krásou zpít do němoty.
st*
26.04.2010 20:29:00 | ROMAN LOHNERT