Podobenství
Podobenství
Anotace: Kdysi se děti vyhrnuly s jarem ven ke zcela specifickým hrám...a posléze stejně jaře do života. Jak je to dnes? Kdo ví...
Po jedné noze skáču
"panáka"
Mám namířeno
do pekla, či do ráje?
Tančím si
jak vosa na žihadle
Nitky mých snů
vpletené ve švihadle
točí se kolem mne
jak klec kol zajatého ptáka.
Život tolik láká...
Stáčím švihadlo
do smyčky
a hážu lasem:
"krinolína"
Mistrně do jamky
cvrnkám kuličky
Kličkuju mezi kluky
tolik jiná
...toužící...
Zrající dlaň mé ruky
třímá a nabízí
tak obyčejný sval
opalizující, vášní hořící
Jsem věčný tulák
životem
a hledač splněných snů...
Komentáře (15)
Komentujících (15)
Doporučit
Tisk
Není nad krásné vzpomínky z dětství,na klukovské lumpárny,na hliněné kuličky,pouštění draků na Grébovce,stavění bungrů.....ST
05.05.2010 09:19:00 | Jeněcovevzduchukrásného
Objeví se jaro, znenadání...
několikrát v roce,
několikrát v životě,
někdy jen na okamžik,
někdy se ho zase nezbavíš...
===
JIří senior
01.05.2010 12:32:00 | j.c.
To je krásný :) Úplně mi zvedla náladu :) Díkes a eSTéčko ode mně, jasná věc . Přeju hezkej den! -S-
28.04.2010 10:24:00 | Skywalker
Kdysi ... jsem si přesně takhle hrála,
bavila se, zcela zahlcená silou jara...
28.04.2010 09:34:00 | nejsembásník
