Češu vlásky bílým kopretinám
cestou nápisy,které dobře znám
duší putuje úděl smutků
bolavý pocit ze zármutků...
Pěšina vysekaná tvrdou kosou
okolní tráva pokryta rosou
do džbánku křišťálovou vodu dám
tichem s vánkem nitrem rozmlouvám
,,Mám Tě ráda!'' -povídám...
Myslím, že totok dílko nepotřebuje komentář, mluví samo za sebe... ráda jej znovu přečtu. ST!
02.05.2010 20:10:00 | NikitaNikaT.
Posvátné to místo, ke kterému vedou kroky naše k blízkým, co už s námi nejsou..
01.05.2010 17:45:00 | BARBYE
st
29.04.2010 20:23:00 | ROMAN LOHNERT