Dojmy z blankytu

Anotace: Trocha impresionismu :) A volných veršů :)

Oči jsou duhovým spektrem všech obrazů
Hnědé jako lodě s brazilskou kávou
Lesknou se jako vlastní duše v cizím odrazu
Jak modrá žluť se táhnou dlouhou životní ságou.

A pak je tu slečna Iveta
Co klobouk a paraple v snové nosí zahradě
Před prahem věčnosti skleněné sny zametá
A v noci sní sny na zámku i na hradě.

Ty oči její - hluboká toť živoucí hladina
Co těká zvědem a touhou po lidech
A ráda se mnou jak pospolu jest rodina
Vyslala básníkovi jeden ze sametu vzdech.

Slíbil jsem jí modrobílý baldachýn
I renesanční zář všech umění
Však v duši stále mám větrný mlýn
Jehož neklidná duše stále se mění.

Moře, skály, příboj, vítr a pár červánků
Vše v neklidu se potichu hýbá jak život sám
A láska více ještě běží jak sen do spánku
A jako hříšník, když prázdný jest chrám.

Všechno v abstrakcích, však lásku čistou
Nemůže nikdo zaživa míti
Když nebe, věčný pohyb planet, má duhu jistou
Zbývá jen jedno - naplno žíti!