Anotace: Zpytuj vlastní chyby
Tenkrát bych se radovala,
přichází změna co zaráží
smrti jsem se smála,
skrze lásky tok,
teď mě na kolena nesráží
zbylo pár slok.
Ztracená hodnota pravdy,
skrze doměnky-vrásky,
do smrti a vlastně navždy,
nejsme my bohůžel..
jen já a ty,
v prvé možnosti si uletěl,
bohůžel...
či osud to tak chtěl?
Lituj sám rozlitého mléka,
odpusť si své chyby,
z výtek vychází hláska,
avšak pozdě, nýbrž brzy
04.05.2010 02:33:00 Špáďa
Cítím to, jak píšeš, podobné stavy a situace jsme si prakticky my starší prožili kdysi též a někteří prožívají stále znova...