Anotace: nesouvislý tok myšlenek za jednoho klasického pražského slunného odpoledne, inspirováno a v představách podbarveno soundtrackem ze Zkrocené hory
Klid..pohoda..
To je jenom ve filmech.
Krása..příroda..
Na jediný nádech.
Mír a svoboda
prázdné fráze
šťastná náhoda
tráva v Praze
Technika, motory
Proč je toho tolik?
Vůdce, diktátory...
kolik ještě, kolik?
Romantika nemá šanci
ža všechno může čas
Láska? té se každý vysměje
nejkrásnější je jas.
Jarního slunce. Letního.
Řeka v přírodě
tekoucí horami
A hlavně pláně..Svobodné louky..
(23. 3. 06)
tvůj komentář předpokládám neměl vyznít pozitivně, dost možná to je myšlený na styl psaní, ale popravdě..jedna z představ, kterou jsem se tím celým pokoušela navodit, byla představa sucha a vyprahlosti..protože takhle přesně jsem Prahu vnímala a viděla, když jsem to psala.
01.08.2010 23:46:00 | Strixa