Vykvetly první kopretiny
a lučiny se znovu zelenají.
Svět je však stejný, nebude jiný,
ledy u pólů neroztají.
Ač na polích září červeň máků
a blankytné nebe tančí se sluncem,
nad městy krouží černá hejna ptáků.
Zpod trosek zaznívá žalostný sten.
Žalostný sten když zní nám duší
a srdce láskou, touhou, buší..
Žalostný sten, sen lásky, touhy,
otevřeš oči a od slz šmouhy
stíráš..
Moc mě Tvá báseň oslovila.
10.07.2010 15:50:00 | Pevya