Anotace: nebo spleť stínů...
Odraz světla
Komíhavé plamínky svící
září měkkým svým svitem,
hladinou vodní plují,
zrcadélky očí trpících,
tůňkami lidské mysli...
tonou ve zrádných hlubinách
s nimiž nikdo nic nesvede…
nikdo z nich
ani jeden jediný,
netroufá si skočit
bezhlavě,
ztratit sebe sama,
v nejistě bludných cestách,
pro příkré schody do nebe
nebo lahodící rána…
každý jen v obavách,
ve strachu trčící,
malostí snad zavátí,
navzdory vší lidskosti
pro potíže přestálé
se bojí,
že zatne se až do kosti,
ta jediná,
pro kterou by mohli žít…
30.12.2005 16:43:00 uživatel smazán
Snad nadejde ten velký den, kdy skončí to kouzlo a nebudeš muset do mne bušit. Umíš to podat nádherně, i když drsně.
29.12.2005 09:15:00 Beáta
V té básni je hlubokej a krásnej smutek
a cit, kterej snad vyslovíš, ale musíš s ním žít.
23.12.2005 13:36:00 Daniel S.
Milá Krtičko, bylas první, kdo mi napsal komentář tady na Literu. Děkuji Ti za Tvá slova a věz, že letošní vánoce budu mít krásné také díky Tobě. Děkuji...
22.12.2005 14:44:00 uživatel smazán
Štěstí a lásku, radost a něhu
ať Tobě přinese vánoční sen.
Mé přání najdeš na vločce sněhu
zachyť ji do dlaní na Štědrý den.
...Tobě ze srdce
Vlkodlak ;-))
22.12.2005 06:13:00 makretka
Krtičko taktéž tleskám. Kdybych měla klobouk hluboce smeknu. Je to neskutečně krásné, procítěné..zkrátka to co ty umíš skvělě=) Mimochodem obrázky mi nedošly:( nevím proč..Měj se krásně a krásný den=)
21.12.2005 21:04:00 risik
To je moc krásné. Všechna ta slovní spojení vyjadřují veliký cit a jsou lehce smutně nádherná. Tleskám.