Anotace: když jsem psala tyhle verše,mé srdce bilo jak na poplach,nikdy jsem nevěřila,že by se mi to také mohlo stát
Ve víru noci letní,
sotva se nad městem setmí,
já topím se v tvých očích zas,
tělem mi projel zvláštní mráz.
Znovu se potkávaj naše oči.
uvnitř mě to teskně křičí.
Chtít víc a nesmět chtít,
nesmět být blízko a přesto být...
Kde jsem byla,když jsi byl sám?
za každý pohled tvůj jeden můj dám.
Denně tě vídám a mám přání stejný,
tvé ruce a hlas ještě dej mi..
Tvé oči lesklé něco mi říkají.
odpovím mými a jenom potají.
Cítiíš to horko kolem nás?
Touhu i bezmoc v očích máš...
Touha a bezmoc uvízla i ve mně,
konečky prstů dotýkám se jemně,
všech myšlenek a snů o nás.
chcem se tak moc a zas...
budu ti říkat opičáku,je mi to milejší než magoor,jistě chápeš:-D ano oční kontakt je aspon pro mně základem a předpokladem pro poznávání druhých,ono se říká a ne zbytečně,že oči jsou okna do duše
04.05.2010 18:59:00 | Vanilková Ninja
Díky,líbí se mi tu:-) a taky tvůj slogan ,ano břímě nás posunují dál
04.05.2010 10:40:00 | Vanilková Ninja