Pochopení

Anotace: | ...a lidi jako stádo ovcí řítěj se ze skály. |

Žhnoucí oči, temná tvář - zosobněná nenávist sama,
smutný stín, pohaslá svatozář - zakryt zlámanýma křídlama.
Toť anděl, jež poznal lidí svět,
toť anděl, jež donucen byl zabíjet.

Slíbili mu lásku, zemi Boží, zářivou,
slíbili mu spásu, vše krásné, co může být.
Však ten svět, co nabízí jen bolest šedivou,
donutil ho sklonit se a davu ustoupit.

Pryč je všechna radost, kterou kdysi rozdával,
pryč je všechna láska, s kterou mezi lid přišel,
zbyla jenom nenávist, potupa a žal,
nikdo se neotočil, když o pomoc křičel.

Když jeho duši ve dví lidská zloba roztrhla,
když beznaděj a utrpení svíraly ho ze všech stran,
v tu chvíli pochopil, ta slova jak smrt na něj dolehla,
člověk nezaslouží odpuštění, zaslouží být potrestán.