Poutníkovi
Poutníkovi
.
Zatemni okno starou dekou,
duše má hanbí se v nahotě,
i slzy štěstí, co po tváři tekou,
ať zůstanou před světem v temnotě.
Rozžehni louče, ať oheň plane,
jen před Tebou troufám se obnažit,
v nahotě čisté a nepoznané
z pramene duše mé dám Ti pít.
Ve chvíli důvěrné krůpěj čistá,
záchrana v minutě poslední,
pro poutníka, jenž dozajista
nedoufal v budoucnost příštích dní.
Však našel jsi sílu a odvalil kámen,
oprostil nitro od nesvobody.
Pro Tebe, poutníku, prýští můj pramen,
substance něhy a živé vody ...
.
Komentáře (19)
Komentujících (19)
Doporučit
Tisk
No,čtu tě poprve a určitě budu nadále pokračovat:)Moc hezky píšeš,Jíťo :)Jsi prostě šikulka!!!
10.05.2010 15:52:00 Patrik Mališ
Pro chvíli důvěrnou krůpěj co nemá vad
minuta s minutou se v zmatku těsná v řad
to poutníka je osud, krutý, odvěký
a přec tak málo stačí – okno bez deky
***
Jiří senior
06.05.2010 20:39:00 j.c.
Však našel jsi sílu a odvalil kámen,
oprostil nitro od nesvobody.
Pro Tebe, poutníku, prýští můj pramen,
substance něhy a živé vody ...
Nádhera ST!
05.05.2010 14:28:00 uživatel smazán
Děkuji Ti za krásnou reakci na mou báseň i za Tvůj pramen lásky a něhy :o))
04.05.2010 17:36:00 poustevník Jirka
ano jsi voda živá
co skrývá se v těle ženy...
a on ví
a vždy kámen z cesty Ti odvalí..s láskou.
ST
04.05.2010 15:10:00 Mbonita
st
04.05.2010 10:23:00 uživatel smazán
Návštěvnost
