V sedmým nebi

Anotace: ...

Už jsi tu zas Bez zaklepání
a docela do modra
kdo by si nepřál kdyby
řeč padla na plnou moc
topit se v penězích
ale zatím se topíme
jen v dusíku
a citových dluzích
z minulých let
a víme že nic neběží
zpátky
To slovo!
Jsi tu zas! Řekni, proč nejsi
třeba úplně hloupá
k ničemu
aby ses dala zderivovat
a našprtat přes noc!
Proč nemůžeš být absolutně
nezáživná jako hodina
matiky?!
Ne.
A držíš mě pevně.
Nemůžu dýchat.
A přesto miluji tu jedinou vůni
na světě kterou chci
mít u sebe když usínám.
Jedinou.
Je to jako věta bez interpunkce.
Nemůžu dýchat.
A přesto mi ta zvláštní
drzá nedemokraticky přísná nesvoboda
dává chuť si přivonět
a třeba jen na chvíli
k moři stříbrného kvítí které
mi tak spolehlivě zamotalo hlavu..
Svědí mě to pomyšlení
že bych někdy mohla vyslovit
to podivné slovo ještě
někdy v životě.
Táhni pryč! Nenávidím tě
když vedle mě jen tak sedíš
v tramvaji jak zmačkanej lístek.
Nenávidím ten strach
že bych tě mohla ztratit.
A nechceš být chvíli z olova
a prošpikovat mi jednou provždy
hlavu?
Odejdi nebo zůstaň napořád!
Nemůžu za to.
Musím na tebe myslet
ty záhadná
neznámá
...

/tyhlencty schody
jsou tu asi pro nás/