v neuronové síti...
v neuronové síti...
seděla na malé plošině
vápencové skály
vytvarovaná do bizarních tvarů
větrem a vodou tisíciletí
v písečném kostýmu
z hedvábné textury
s krátkými rukávy
odhalující jemná předloktí
a na krku se jí houpal
červenočerný šperk
akvária s průhledy
a plovoucími rybami...
provokující
nahé nalíčení
a její vnitrozemí
bylo sadem
ze šťavnatých lákadel
sluncem vymazlených...
změnilas mne tak
že jsem nic nenašel
na svém místě
ani kliku od dveří
a zatoužil po menší velikosti
abych se vplížil
srdcem i buší
pod tvé oblečení...
asi jsem zešílel
mysl se k tobě
přenesla okamžitě
ale tělu to bude trvat věčnost...
Komentáře (14)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
mám štěstí... na lidi kolem sebe, mají mi rádi, někdy dříve, někdy později, ale... Evička a někdy objetí je laskominkou... jsem v objetí ráda, obětí nikoli :-)))
05.07.2017 04:05:33 | zelená víla
krásně rozprostřená ST
05.05.2010 14:43:00 | xoxoxo
Na chvilinku jsem spatřila,na té vápencové skále s tím červenočerným šperkem,sedět malou mořskou vílu!:)
05.05.2010 13:13:00 | střelkyně1
