Hloupoučká malá mořská vílo.
Závidiš křídla ptáků?
Závidíš vůni květinám?
Hlupáčku...
Toužíš poznat lásku?
Tak slyš víc
naivní vílo.
I zlatá mince má rub a líc.
Až poznáš bolest,nemoc,žal,
zradu, nenávist.
Pak vzpoměň kdo tě varoval.
Umírá ptáček na moři.
K čemu jsou mu křídla?
Svoboda ho zahubí.
Přijde mráz - uvadne květina.
K čemu je jí vůně?
Snad sladčeji se jí usíná.
Až zub času ohlodá tvou tvář.
Zdali tě s láskou políbí?
Hlupoučká malá mořská vílo...
Nikomu se už povadlá růže nelíbí.
Jako dítě jsem pohádku Malá mořská víla vůbec nemohla pochopit. Moc jsem se naplakala nad rozhodnutím malé víly... Ta báseň je moc pěkná.
22.12.2005 11:04:00 | Lucie Plocová
Květinko naše otužilá, krásně jsi nám to představila! Realita je daleká snových přání, jen kdo bláhovým, v jejich cestě zabrání?
22.12.2005 08:56:00 | Krtica
Taky mám ráda tuhle bytost snovou...
s duší křišťálovou...
Díky za krásnou básenku! :o)
22.12.2005 08:23:00 | Cecilka