Anotace: Co cítíte? Děkuji za teplo přátelství, odpuštění a lásky. Děkuji Vám!... a pořád budu doufat
Stokrát se ptám sama sebe
zda je to led, co tolik zebe
za hrudním košem,
tam co to tiká už po čtyřicet let.
Jestli to opravdu je led?
Ledové srdce bez lásky…
Počítat budu oblázky
omleté do hlaďoučka životem.
Od jedné do osmi set.
A pak vám je dám do rukou
s výkřikem „Kamenujte!!!“
A Ty budeš zase psát prstem
do písku
a až zůstanem jenom sami dva
tak věřím, že dáš mi uzdravení.
Ty přece svoje Slunce máš!
Tys pochopila.
A i když polomrtvá plazíš se
(éterická víla),
vracíš se na start
- ten led si rozpustila.
PS:Fakt 40 ?!Kecáš:-)
26.06.2010 05:54:00 | spare
Báseň je super....ovšem jinak, drahá, neznám žhavějši srdce než to, které Ti bije v hrudi na poplach :)
12.05.2010 12:04:00 | Noc17
Není ani ledové ani kamenné, znám Tě Hannazko, jen potřebuje víc slunce...
09.05.2010 09:45:00 | labuť