Bosýma nohama
rozšlapávám rajské plody
Můj život kvasí
Ročník jedenašedesát
a osmdesátdevět
Chci ještě zrát
nemám své jádro
vůni, barvu
Nemám své srdce
Musím se v bibliotéce
palmových listů vyhledat
Po patře poválet
a hrdlem nechat
volně stékat
život svůj
stále zrající
ochutnám
ochutnávám...
...už vím, kam táhnou lumíci...
ke kvašení je potřeba živá kultura a spousta cukru, takže... jsi na správné sladké cestě... jen nevím, jestli ta báseň končí dobře nebo smutně... lumíci, kam táhnete? (v jedný hře mi akorát pořád odněkud padali)
půvabná báseň
27.07.2010 16:45:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Lumíci táhnou
na cestě za láskou
hnáni touhou
padají z útesu
plavou a umírají vyčerpáním
v nenaplněném biologickém procesu
12.05.2010 22:37:00 | Jiří I.Zahradník