trochu po italsku...

italskýma dlaždičkama
/porcellano rosso/
jsem obložil kus zdi a sokl
a když se potáhnou ranní rosou
kreslím si na nich obrázky
jen tak naboso…

roztančil jsem
křišťálový lustr
co visel z trámu
na mramorové desce
/hádejte odkud/
smíchal martini bianco
a něco ostřejšího
s ovocem do sklenice
zapálil si impulzívně
doutník esclusivo
a natáhl se na pohovce...

líně pozoruji dráhu slunce
když tu se něco zvrtlo
prostor se protrhl
zrovna v místě
kde si v bazénu času
jistá donna calda připravuje lázeň
v krajkovém prádle Vulcano
mé oči někdo vystřelil z praku
jako raketu s plochou dráhou letu
a tím směrem
se natočila i zeleň...

to žlutě kulaté nahoře zrudlo
začalo si vychutnávat mou hlavu
vnitřek se dostal do varu
ucítil jsem omamnou vůni
dýchl na mne horký vzduch
polkl jsem rachejtli esplosivo
a někde hluboko ucítil příjemnou chuť
která putovala rychlostí blesku
k opojení mozku
v podivném stavu mysli
co se blíží prosté vegetaci…

hej pane
co takhle zanechat
lambiccamento di cervello
a radši sešlápnout plyn
od Bugattiho
aby jste dohnal
co jste ztratil…

cara mia
Impresária
dobrá
rozjedem to...

vrrraauuu...ciao!