Anotace: ... psáno v slzách... odpočívej v pokoji...
Opustil jsi nás,
tvé srdce tě zradilo
však já památku tvoji nezradím
nikdy...
Vzpomínám,
učil jsi mě skládat vlaštovky,
z papírů na štěstí,
psali jsme na ně svá přáníčka
a posílali je
vzhůru
k oblakům.
Složím teď vlaštovku
popíšu ji vším,
co nestihl jsem ti říct
a tolik jsem chtěl.
Políbím ji na cestu
a vypustím do oblak.
Snad si ji přečteš
až doletí
za tebou
do nebe...
Sbohem, dědečku...
23.05.2010 16:35:00 dandelion-meadow
Až se bojím napsat komentář, abych něco nenarušila. Je to krásné, smutné. Můj dědeček už umíral několikrát, naštěstí to však nikdy nebylo definitivní. Jednou bude a to já budu vzpomínat, jak jsme spolu hrávali kuličky...