Nenaříkám

Kolikrát jsem psala poezii
když dávno šel jsi spát
jednou žila jsem jak zmije žijí
podruhé nechala své srdce lkát
kolikrát jsem s tebou vplula do lásky
když dávno slunce nevracelo paprsku svého nit
jednou přela jsem jak černé kočky
podruhé byl v potoce náš byt
živote můj vroucně jsem si přála
napsat slova která budou hrát
jednou byla bych v nich dívka malá
podruhé nechala mě zrát
živote můj stokrát ponížený
v bolesti kráčím nevím kam
vzpomínko zlá nevhodná ženy
dávno neprosím nenaříkám