DVĚ SESTRY

DVĚ SESTRY

Anotace: O LIDSKÉM DUCHU

Zvadl již té růže květ
Neměl síly vytrvat
Nespatří již tento svět
Nemohl dál setrvat

Kvetl dlouze ze všech sil
V sobě lásky oceán
Rozléval vždy do všech žil
Byl či nebyl požádán

Jedinečná růže
s křehkou tou svou duší
Jinak snad nemůže
Než žít pro nejbližšší

Nyní je nám smutno
Že se neshledáme
Její vřelou lásku
Navždy v srdcích máme

Byly také doby
To před mnoha léty
Na tom stonku samém
Kdy kvetly dva květy

Oba téměř stejné
Krásné, plné síly
A tak je to zřejmé
Láskyplné víly

Dokázaly těšit,
Pohladit,žít z mála
Jedna s druhou vzájemně
Si nijak nezadala

Jsme jim za to vděční
Něhu že nám daly
A tak srdce svého
Kus v nás zanechaly

Jediné nás těší
Při veškerém bolu
Že se opět sešly
A jsou navždy spolu.
Autor Iv, 16.05.2010
Přečteno 232x
Tipy 8
Poslední tipující: Danger, RešHeNúnHe, labuť, Bíša, rezina, CULIKATÁ
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Krásně smutná ... plná citu.

15.11.2010 19:53:00 | Danger

Smutek z ní dýchá a zároveň smíření... a to je ve vztahu k těmto smutným chvílím moc důležité...

16.05.2010 16:34:00 | labuť

Děkuji,od tebe je to opravdu pocta,máš moc krásné básničky,milé,pozitivní-prostě pohlazení po duši.Mě se bohužel povedla jen tahle jedna.Bylo to po pohřbu máminy sestry a šlo to úplně samo,protože to bylo od srdce.To se mi často nestává.Moc mi to psaní nejde a mám málo času.Bez talentu se píše špatně.

16.05.2010 12:08:00 | Iv

Krásně napsaná.St!

16.05.2010 11:26:00 | CULIKATÁ

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí