Když z lásky vášně sestává se zvyk
a světlem šisuje se zápis do matrik
a tiché jímání střídá z dřívějška křik
pak možná moudrost lásku nadřadí...
Když věty květnaté nahradí strohý dík
a víno lahodné rty smáčí a ne střik
kdo láskou zasažen skrz vášeň nepronik´
do patra nadlásky..Ten uvnitř neladí...
kéž tedy okusí někdy i čerstvý fík
kéž svoji pokličku položí na čajník
a malé resumé učiní v pořadí...
kéž i verš niterný napíše nebásník
kéž foukne zbůhdarma si do svých harmonik
a sad svůj pro lásku zázrakem osadí...
pojď
půjdeme sadařit
pár odnoží lásky zasadit
dechem ho opatrovat
dlaní chránit
zranit mrazem nenecháme
tu pravdu bytí,rašení
kvetení
zelení naplníme dny
sluncem zalijeme
vodou políbíme
rty poezie jasna
krásna z nás...všech
ST
18.05.2010 20:28:00 | Mbonita
já obdivuji, jak dokážeš souznít s básní, vyjádřit a vystihnout sdílené...ST
18.05.2010 17:42:00 | Sima