Nemoc nazývaná Válka

Anotace: V jednu chvíli jsme zcela nevinní, a v té další už máme pykat za stovky zmařených životů.

Kolik roků,
sladkých let už uběhlo,
a nad mým životem,
slunce vysvitlo.
Poprvé,
když spatřil jsem Tebe -
jasnou hvězdu,
co spadla mi z nebe.

Láskou k Tobě,
tehdy jsem zahořel,
za měsíců pár,
těžkou nemocí ochořel,
nemocí krutou,
Válkou nazývanou –
v den naší svatby,
nikým nepozvanou.

Pro tyhle časy,
stále nás cvičili –
když pak Pearl Harbor,
Japonci zničili –
vzedmul se velký,
Ameriky duch,
jehož pád nastartoval,
atomový výbuch…

Lidstvo zakusilo,
sílu nezměrnou,
srovnávat dá se,
snad jenom s přírodou.
Lidi na tisíce kousků,
našli pak kvůli nám –
mně – válka skončila –
lidstvo se poučilo – skutečně?

Válka – nemoc –
vyléčit se nedá,
byť kupředu jde,
vývoj i věda.
Odtrženi od všech,
synové a dcery vlasti,
budoucí odkaz,
pln slzí a strasti.