SLZA
Slzy stékaly po tvářích,
jako krev na obětních oltářích.
Smutek, úzkost, samota,
srdcervoucí prázdnota.
Nic není předem jasné,
kromě toho, že jednou zmizí vše krásné.
Emoce se v duši hromadí,
touha mít někoho kdo nikdy nezradí.
Poslední slza vytryskla z očí,
země je kulatá, celý svět se točí.
Otáčí se stále dokola, je to smyčka bolesti,
zla a hrozných předzvěstí.
Hluboká propast temnější než Macocha,
toť pravým označením oné pověstné knihy života.
Hm, rozumím ta touha. Jinak básnička povedená hraješ na mou notu. Určitě si s chutí přečtu další.
25.05.2010 22:07:00 | Morgenstern