Úplněk

Kam to míříš luno krásná,
tvoje zář mně nedá spát,
moje otázka je jasná,
má nás ten svět ještě rád?

Otazníky hlavou proudí,
ty si klidně záříš dál,
kdo to tady všechno soudí,
bůh a nebo generál?

Za čím všichni utíkají,
když je osud předem dán,
v každém hodiny tikají,
každý má svůj jasný plán.

Zkusit život okořenit,
zážitky a mamonem,
já všem neumím ocenit,
tohle žití nahonem.

Přála bych si mnohem více,
aby se čas zastavil,
pro zbloudilé plachetnice,
návod k plavbě nastavil.