Prohry

Bojím se, bojím
prohry a zklamání.
Nespím a nejím.
Je to k nasrání.

Nechci jít dál,
chci zůstat na místě.
Nestojím pevně na zemi,
cítím se nejistě.

Chci spasit celý náš beznadějný svět,
chci být ze všech nejlepší.
Hraju si se slovy a píšu shluky vět.
Nic se ovšem nelepší.

Nejsem
a neumím být v každém ohledu perfektní.
Dej sem
papír – tak se můj um teprve stane efektní.

Mám ráda přímé cesty
bez vysokých větví a klestí,
kde jdete po rovince
a kde nedupete v listí.

A když už,
nechci jít sama.
Chybí muž.
Jsem přece dáma!

Nenech mě stát, dělej, co by se mělo.
Pojď ke mně,
prosím, a přidrž mé labilní tělo,
to těžké břímě.