Království za tu noc

Anotace: ... ona ví, ona tam byla, ona se smála...

Malá místnost při tlumeném světle
jenom ty a já, a ticho kol.
Tvá vůně jak louky rozkvetlé
až mě chytá hlavy bol.
A v očích tvých,
tůních modrých,
já topím se v hloubi nekončící.
Mám husí kůži, však pocit hřející.
Dotýkáš se prsty mých rtů
a ochromen se ti poddávám.
za tu chvíli dát všech mých dnů.
A jak chceš se ti pokládám.
Jsem na zádech – bezbranný
a máš mne ve své moci,
zahazuješ zábrany.
Toť noc je našich nocí.
Pak chytneš mi ruce
a tělem svým přitlačíš mě k zemi.
Mě zatočí se svět
a zpívat chce se mi.
Pomalu se blížíš,
až tvůj přímo cítím dech
a jak ti bije srdce
a tvůj tlumený vzdech.
Pak jsi tak těsně,
že už to nejde blíž
a aniž bych se mohl bránit,
naše ústa propojíš.
A proplétáme jazyky
ve hře vzrušení i ploužení.
Kolik minut uplynulo,
to vážně nemám tušení.
Pak uvolníš mi ruku
a směřuješ ji k srdci svému.
Já dostávám se přes svršky
k měkkému prsu tvému.
Ten ženský měkký kyprý tvar.
Ten cíl pohledů našich.
Ten dárce životů příštích.
Ten kus tebe, kvůli kterému já se kál.
A přeplněn pocity a pohlcen tebou,
Na každý tvůj dychtivý dotyk,
já maličko cukám sebou.
Na každé políbení
já v nekonečno padal.
Ač nevím jak, přec nebylo to hned,
jsme nazí a vzhlížíme k sobě.
Jsi mou drogou, jsi můj jed.
Každým odlišným tvarem tvým
já cítím, jak miluji.
Každým odlišným tvarem svým
já cítím jak se stydím,
když dokonalost - tebe – vidím,
laskám, chutnám, hladím.
Pak pohltila nás noc
a obklopila nás tma.
Jak slepý co poznává
já tisknul jsem tvé tělo,
a co se dál dělo,
zůstane to tam – v té noci
v minulosti a paměti
uzamčeno.