Jarní víla
Jarní víla
Anotace: Vše se mění.
Viděl já jsem vílu jarní,
jak své krůčky v blátě marní.
Slzy kapou na líčko,
moc si přeje sluníčko.
Při tanečku ji to klouže,
místo mechu samá louže.
Zmáčenou má sukničku,
zpívá smutnou písničku.
Utěšit ji můžu stěží,
po obloze mraky běží.
Tak ji pozvu do chaty,
námitky jsou uťaty.
U krbu pak když se hřála,
nádherně se na mě smála.
Na mé roky nedbala,
bez zábran se líbala.
Kodex víly s chutí plení,
poctivost už třeba není.
V rámci sexy osvěty,
chtějí nové náměty.
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk25.08.2010 17:03:00 Rikitan
Není čemu divit se,
že víle líbí se
u Psavce.
On přece umí hezké básničky.
01.06.2010 05:54:00 NikitaNikaT.
Psavče, skvělá a rytmická básenka, tleská, bravo... moc hezké počteníčko. ST!!! je zde málo.
01.06.2010 01:23:00 Špáďa
To ještě tenkrát stály chaty...
Však dneska máme jenom chat
a z domu nevytáhnem paty.
a ústa musí pomlčet.
