Anotace: ...
Jak zas mne tíží na víčkách
ten věčný závoj sebeklamu
A nestrhne se nikdy sám
Už dlouho si tím hlavu lámu
Můj sebeklame, stalo se zas
- pravda před tebou mlčela
Sladěné barvy vždy tón v tónu
až zmátl jsi mne docela
Lichotek vůně k nosu stoupá
oči mám slastně přivřené
Soudnost jen tiše probublává
Ať nebouchne to, ještě ne
parádně napsané
03.06.2010 15:36:00 | xoxoxo
hmmm jak kočka na smetaně
předu tu oddaně
tvůj klam tak smetanově
zastřel mi jazyk
co oddává se hravě
té slasti
i když ví,
že se ze sna zas probudí
01.06.2010 22:09:00 | Lady L
Bubly, bubly...
01.06.2010 11:55:00 | ROMAN LOHNERT