Moje vlastní realita
Moje vlastní realita
Anotace: ....
Křišťálový svět se zimními rostlinami,
mně transformuje do potlačených snů.
Ledová faleš otáčí zmrzlými hodinami,
vteřiny konzumují duše mrtvých dnů.
Lhaní sněžné slepoty na slunci životů,
dělá mé chladné srdce temně prázdným.
Průhledné hory odrážejí písně vzlykotů,
zkažený Bůh se stal citově chladným...
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk13.03.2006 15:04:00 Kristýna M
No pravda, kdyby byl Bůh zkažený, byla by ta básnička zkažená taky... Protože podle mě, je přímo Boží!!!! 1OO
02.02.2006 21:57:00 jarynbacin
Co je to Zdeňka ? Vůbec, ale vůbec nic nechápe. Chuděrka. Báseň úžasná.
27.12.2005 14:47:00 uživatel smazán
Taky jsem se nechala ukolébat prvními verši a myslela jsem, že bude tato básnička optimističtější. Ale není tomu tak. Proč myslíš, že je Bůh zkažený? Není vše náhodou v nás? Nehledej si alibi a neházej svou bezmoc na někoho, zkus se nad sebou zamyslet. Jsi k ostatním lidem vstřícná, máš otevřené srdce, užíváš pozitivní myšlení? Podle toho, cos o sobě napsala asi ne. Změníš-li postoj k sobě samé i ostatním, uvidíš zázraky, ne jenom beznaděj. Zkus to:))
26.12.2005 22:06:00 Hary_nš
Už to vypadalo, že se blýská na lepší časy. Ale Pan Smutek je potvora vlezlá - vyhodíš ho dveřmi a všemi okny se natlačí zpět. Prosím, piš dále. Svými verši ulamuješ hroty ledovým krápníkům rozdírajícím Tvou duši.
26.12.2005 20:14:00 makretka
Zlatíčko..krásná..jen já z ní stále a stále cítím, že skoro nic není v pořádku:-/
26.12.2005 19:57:00 NikitaNikaT.
Velmi smutná, ať kříštálový svět zasáhnou a navždy hřejí jen paprsky slunce, tepla a květy ať jsou stále svěží, jarní ... třeba i letní ...
26.12.2005 19:56:00 Milano
Je to vážně krásná báseň...je v ní cítit smutek a zoufalství...přeju,ať brzy pomine...!!
