Do duše vkrádá se klid,
tíha ze mě padá,
kytaru tu jsem zdvih,
smutek do mě se vkrádá.
Něžně její krk hladím,
cítím její tep,
za strunu zavadím,
teď vře moje krev.
Cítím její vonný dech,
její silnou duši,
ve volných dnech
naše srdce buší.
Rytmus drží,
omámí mou mysl,
to je oč tu běží,
to vše je její smysl.
Děkuji, já se fakt divím, že se to někomu líbí :-D nikdy mi nešlo skládat verše s lehkostí
03.06.2010 21:44:00 | Čipsík
pro pár tónů třešňových
vrátila bych čas
jen pro dotek na strunách
sladit je i nás...
kytara, moje zapomenutá láska. dostala mě, perfektní ;)
02.06.2010 23:08:00 | Kristine Clary-Aldringen