Potichu si šeptám..
Potichu si šeptám..
Anotace: ..a do světa posílám pár větiček a slůvek..
Potichu si šeptám..
do větru slova posílám
s vůni vlasů
(po skořici, jestli tě to zajímá)
je mísím
a do tichých nocí
je rozfoukávám z dlaně,
jak natrhané papírky
jak vločky sněhu
k ránu
vysypaných
z tvých očí.
Potichu si šeptám
slyšíš to slabé ševelení??
To jsou má slůvka
mé pocity
mé já
zčásti vyobrazené
v myšlenkách
snů
do nichž se vkrádám
lehce a jemně
s tichým šepotem
na rtech...
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk30.12.2005 20:33:00 Terry
zase krásný..moc..promlouváš mi do duše..a asi jako jediný človek v poslední době,pěknými slůvky..díky Ti moc..pomáháš mi..
29.12.2005 11:25:00 Markét
cítím tu vůni skořice, makretko, a lehkost tvých slovíček mě šeptem unáší pryč...hezoučký, za 100
a děkuji za komentář, zahřál v tom dnešním sněhovém dni
29.12.2005 11:19:00 NikitaNikaT.
Makretko, krásné dílko jsi napsala, moc děkuji za Tvůj komentář. Bolest je trpělivostí člověka. Já mám v sobě trpělivosti až až, někdy si říkám, že je to snad nemožné. Ale o tom to asi je. Někdy si myslím, že čekám až příliš dlouho a stále se nic neděje. Vím, proto se říká, že člověk by měl doufat a mít víru, nestracet naději. A to je též život, stejné je to s láskou apod.
A to sluníčko, kdy vysvitne ... už vím. Díky Tvým komentářům a komentářům ostatním na mne paprsky dolétají ...
27.12.2005 14:24:00 uživatel smazán
Krásné, něžné jako Ty, Markétko:))
27.12.2005 09:45:00 BlackTangerine
Já ti taky dávám 100, neboť...neboť nemám slov, jak je to krásné...
26.12.2005 22:13:00 Milano
Makretko...šeptáš si krásně...nevím,kdo ti dal tak málo bodů...já ti dávám stovku...!!!
