Ticho IV.
Ticho IV.
Anotace: někdy ani hromada slov nepřehluší ticho...
Všechna svá slova
jsem do větru vykřičel
co ozvěna vrátila
do studny pro štěstí naházel
oslněn tichem
jež ústa nevysloví
když noc spřádá sny
z drcené máty a skořice
tma bere mě do dlaní
a pomalu stáhne z kůže
co přijde pak jen ona ví
dává si načas neskutečně dlouze
než svůj klín nastaví
proti mojí touze….
Poslední tipující: 5thelement, T-Mac, Gabrielle, drsnosrstej kokršpaněl, V.N.Losinský, Marfuša, Zefi, poustevník Jirka, zenge, Mirka Hedbávná, ...
Komentáře (27)
Komentujících (27)
Doporučit
Tisk29.06.2010 19:06:00 NikitaNikaT.
Velmi působivé, skvěle podané, obraty se Ti moc povedly a já Ti skutečně tleskám, se klaním. ST!!!
23.06.2010 08:43:00 šuměnka
nevím proč, ale přišla mi na mysl jedna myšlenka, co jsem si zapamatovala: "když mnohomluvná žena mlčí, její ticho je ohlušující.." - tak to je má trocha do mlýna :o))
11.06.2010 22:33:00 Bean
o ou...
klin nastaveny..
do ozveny..
samoty..
hrisne roztouzeny..
tichem..ženy
nahoty..
09.06.2010 15:53:00 Sisinka
z drcené máty a skořice
tma bere mně do dlaní
a pomalu stáhne z kůže
co přijde pak jen ona ví
ona ví,jak jsou verše voňavý...
:-)
06.06.2010 22:52:00 jita.1965
jen tichý povzdech
po básni tu zbyl
ten závěr .. mne přímo oslnil ..
ST!
06.06.2010 21:34:00 Mbonita
tvé ticho zní
vášněmi
pravdou muže
v sametu noci
pantera..
jehož lov
bude něžný a beze slov:-)
ST
06.06.2010 08:58:00 hašlerka
Stříbrný vítr tiše ševelil
nad našimi domy
tak blízkými
a přece vzdálenými
jak světelný rok
kde tma mlčí
beze slov….
Nádherné, Míro
ST!
