Bramboráčky smažený,
ty já tůze rád,
s bramboráčky na talíři
jsem já kamarád.
Od Mallorky po Kanáry
nenajdete takový,
od maminky usmažený,
kraje pěkně křupavý.
Jeden,druhý,třetí,čtvrtý,
a jsem pořád hladovej,
jenom mámo nešetři
a plnej talíř udělej.
Nebo radějc celej kastrol,
ať si dáme do nosu,
placky z brambor,
to je moje,už mám břušek,
jako sud.
Za pár hodin,nebo dříve,
odměna mě nemine,
když šly placky pěkně dovnitř,
musí jednou taky ven.
Budu skučet malinko,
až můj zadek připlácne se,
na hajzlový prkýnko.