ŠESTNÁCTÁ LEDNOVÁ VLOČKA

Anotace: jak se dá přát , když sněží...

Posílám ti zprávu,
po šestnácté vločce lednové,
vzpomínek plnou hlavu,
jen lehce fouknu po smítce sněhové.

Ať letí až k oknu tvému
možná tam právě budeš,
nerozumíš přání mému,
odkud letí-hádat můžeš.

Řekla jsem jí, ať se neztratí,
tak jako tenkrát ty,vždyť víš.
Až v teple tvých dlaní se vytratí,
zbyde voda.Chci jí být,co pít smíš.

Šestnáctý leden v kalendáři,
v srdci vzpomínka navždy září.
Ten den ses narodil, a ten den,
jsi poprvé tančil jen se mnou.Jen.