Pod prahem zapomění lásky
sčítám rok po roce vrásky
patnáct let od doby milujícího času
kdy hledal jsi mou něžnou krásu
nitky osudu zpřetrhaly hráz
zavolal rozchodů smutný hlas
-žít odděleně půjde snáz.
Vracíš se podobou kamaráda
člověka,kterého mám stále ráda
malý človíček postýlkou vrní
prošli jsme krajinou plnou trní
Tvé srdce jiná hladí
vaše touhy překrásně ladí
potěšením zpívám z plných plic
nepřeji si nic víc
-než vaše štěstí
I když máš vrásky (fákt,se divím :-) ocenil bych tě miss Liter.Duši máš pro mne nej krásky a to mi neupře ani vítr.ST.
10.06.2010 20:13:00 | Danger
Ty máš tolik lásky ve svém srdci,štěstí k tobě musí přijít přeci.
Držím palce všechny své,ať je to co nejdříve.
08.06.2010 23:33:00 | Iv
Jsi hodná!Kdo by dokázal se tak povznést nad trápení
a ještě tak kráně psát!!!Obdivuji ji Tě!!!
08.06.2010 08:51:00 | Zlatičko
Jsi báječná čistá lidská bytost!Jsem moc ráda,že jsi tu s námi na modrásku:-)))
08.06.2010 04:43:00 | ilona
máš vnitřní sílu, bez té člověk nedokáže přát štěstí dál, gratuluji ti k sobě samé..
08.06.2010 00:08:00 | zelená víla
Nevím, kolik lidí by tohle dovedlo (a teď nemyslím psaní hezké básničky).
Ať se pořádný kus štěstí, které přeješ jiným, vrátí i Tobě...
07.06.2010 20:31:00 | Šerpík 1
...krásné, upřímné...zrod štěstí z prvotní bolesti...a stálé přátelství...a krásné přání...no, Culíčku...to nemá každý k mání...moc hezky jsi to napsala...a děkuji za culíčky, co rozesmívají tvářičky :)...
07.06.2010 18:23:00 | toužím.jít.dál