ohavnost mé duše

Anotace: ošklivá, na ironii založená básnička. někdy se štítím samy sebe... a to, když tou svou ohavnou myslí rozesmutňuji, koho nechci.

jsem velmi krásná tělem!
až na to, že

mám zhnilé listí místo kůže
a místo vlasů slizké červy.
Místo očí dvě kaluže,
z nichž věčně jak jed slzy proudí.

Místo retů mám jazyk zmijí
a šíji jako hyena
můj pas se jako v křečích svíjí
a chodidly jsou polena.

Mám nohy dlouhé jak trup hadí
a ňadra ostrá, jak čepel kopí,
mým uším libá hudba vadí
a srdce tluče jen liché doby.

A i duši mám stejně tak krásnou!
(a proto jsem k tobě taková)