Ti co nás vždy inspirovávali,
Ti, kteří vždy rádi s námi vtipkovali,
Ti co byli nám vždy vzorem,
I Ti, co brali školu hopem..
Ti lidé s charakterem,
Básníci, snílci pod rozkvetlým stromem,
Ty smuténky,exploze a hromy,
Oni dovedli svět uvést zpátky do pohody.
Jak prázdno studí bez smíchu,
Křiku a všeho toho povyku,
Jenž o přestávce či hodině
se kdys rozléhal po chodbě..
Ti mladí lidé, světlušky:-)
Složili(všichni úspěšně)maturitní zkoušky
A rozprchly se po světě
jako holoubci-vzlétají do nebe..
Svět si zas běží klidně dál,
Tak jako Oni ťapou,
Teď přeji hodně štěstí vám!
A brzy NASHLEDANOU :-)
Brouku můj,mě budou taky chybět hlasité školní chodby,ale bohužel je to součást života,jež každý z nás musí podstoupit...Je to bolestivé,avšak pro naše životy důležité,abychom nezapoměli,jak jsou pro nás důležití...
14.08.2010 17:20:00 | sarycek
Denisko, děkuju... jsi úžasná, skvělá...:) já na vás nikdy nezapomenu, bylo to krásný.. jedeš na Fořt..? Byla bych moc ráda..:)mít po boku hladivý zvuk violy..:)
měj se krásně.. opatruj světlo...
DĚKUJU.
08.06.2010 23:24:00 | Dilla