Vracím se k Slunci, abych byl blíže k Zemi
sambu de Janeiro chci si zatančit
vždyť k sobě patří, neváhej, ruku dej mi
po paprscích bosky jen, můžem začít
jak nám to jde, vzezření jsi tak pohledné
k sambovým pohupům Tvé pánve vzhlížím
když Slunce paprskům do rytmu v poledne
rameny ve zlatě dráhu překřížím
máme svou orbitu novou, co nejblíže
k slunečním erupcím milionů flitrů
jiskry v Tvých očích se záblesky těmiže
srší mi vstříc.. můj sen končívá k jitru
Básně přinesly vzpomínku co ještě bolí .Na plátno namaloval to co má nejraději tanec a ženy.Stejně krásně jako ty jsi vymaloval slovy.St
19.06.2010 07:55:00 | Divoženka1