Na základce pohodka
Prostě taková
Jedna velká pohádka
Pak na střední přituhlo
Ale pořád mě to ještě
Úplně neodradilo
Až před pár měsíci
Se ve mě něco zlomilo
Teď mi to došlo
22 let na krku
Nejlepší léta v hajzlu
Asi nastal čas poznat
Opravdovou lásku
Ten zbytek co mi zbývá
Chci si ještě užít
A pár věcí zažít
Jasné, je to moje chyba
Možná i trochu rodičů
Moc sme se spolu nebavili
O pocitech, o citech
A dalších takých věcech
Maximálně tak o škole
Ale já jsem do sebe uzavřený
Jak konzerva v obchodě
Co teďka bouchla
Peníze budou
My nebude
Žádná útěcha
A žádný plán
Stejně třebas zítra
Srazí mě aeroplán
Na život doteď
Nebyl čas
Ne není to jen
O blbých výmluvách
On fakt nebyl
Kolikrát jsem dělal
S kámošem doma
Do večera úkoly
Abych nebyl na všechno sám
A nezbláznil se z té školy
Teď už kašlu na všechno
A jdu si užívat
I když jen blázen by teď
V době doznívající krize
Mohl s vysokou školou končívat
.
.
.
Ale já jsem blázen
Adie školo, dalších
Pár let už se nestřetneme
Život je o prioritách..a ty si je teď vybíráš sám, dobrovolně..určitě nejsi blázen ;-) A myslím, že máme život až děsivě podobný, akorát já ještě nejsem na výšce..ale doufám, že jednou budu :-)
16.06.2010 16:23:00 | Chancer
@Šerák
jo, je to zvláštní a je to dlouhé - co se dalo čekat od blázna :D
a jinak bych to napsal jako miniaturku, ale nechtěl jsem být sprostý
@dream in emptiness
.."ale"..??...
...snad mi aspoň nějaké výjdou :)
14.06.2010 13:58:00 | JohnyD.
Vskutku zvláštní dílo... tolik písmenek pohromadě mě většinou odradí, ale nějak jsem to musel dočíst:)... a co se týče bláznů...těm přeci přeje štěstí:)
14.06.2010 01:32:00 | Šerák