Po jediné větě...

Po jediné větě...

Anotace: ...a tu větu... si nejspíš nechám pro sebe;-)... sem tam zkrátka příjde den, co za to nestojí...

Spánek si mě neustále bere.
Sedím a jako bych jel vlakem,
životem, co zrovna na mě sere,
jak vítr, co o zem šlahne ptákem.

Linkou, co jede jednou za čas,
však s průvodčím si dlouhá léta tykám.
Ujíždět a válčit marný zápas,
když vlak si sviští odnikud do nikam.

Přes dehtem vyzdobená údolíčka,
kde stravuje je plamen vlastní duše.
Už pro jistotu nezavírat víčka.....

a vlak???....

...ten bez ustání kluše....kluše...kluše!!!
Autor Šerák, 14.06.2010
Přečteno 362x
Tipy 34
Poslední tipující: la loba, Wooh, Rootness, Kristine Clary-Aldringen, susana načeva, Niky88, Radek.oslov.Šafárik, Rama_Maslova, Zorenka Ježková, Bíša, ...
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Vlaky, moje "srdeční záležitost". To jsem opět narazila na někoho, kdo mě svou básní jak se říká dostal za ST. :o)

21.06.2010 19:53:00 | Kristine Clary-Aldringen

Zajímavé,netradiční,smutné leč bezvadné!Navíc nadpis mě neobyčejně nadchnul!!!
ST

19.06.2010 15:27:00 | susana načeva

Jo,smuténkově super príma věc!:))

15.06.2010 14:07:00 | Zorenka Ježková

Hezká, smuténková.

14.06.2010 10:28:00 | carodejka

kdopak se nam to tu objevil po dlouhatááááánské době?? a co zrovna tak nevesele Šeráčku? ...smile, smile :-)

14.06.2010 09:08:00 | saddova

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí