Vítr do plachet

Anotace: A nejednou je tu s náma....voní, směje se, někdy pláče a jsme jí plný.....je to naše dcera

Napnout plachty
vítr v zádech
chvílemi dochhází mi dech,
chvílemi žiju jak ve svých snech.

První tvůj pláč,
dotyk maličkatý dlaně.
Vzdorovat té lásce
bylo by marné.

První tvůj smích,
zvoní mi v uších
jako ozvěna
píseň tisíckrát vysněná.

Líp se hledá smysl
týhle těžký plavby.
Budu tady pro tebe,
teď a navždy.