Ženina odvaha

Krčí se v koutě, zdá se tak malinká,
ve dne tiše se dívá a v noci spinká.

Ráno se probudí, poulí oči na den,
co dělat neví, ráda odešla by zadem.

Tak, ať nikdo ji nevidí, nic o ní netuší,
ať nikdo nepozná, že upravená je retuší.

Hraje si na dámu, s hrudí hrdě vztyčenou,
uvnitř je stále však, jen malou ženou.

/jen holčičkou/