O mých radostech..

Jsem dálka Tvých snů,
milovaná krajinou..svou
Třešně ochutnávám přímo ze stromů
Okouzleně červená chuť
Má obloha plná smíchu,
co pustí Tě dál..do duše
Stojím nahoře bez..
..pocitu viny či strachu
Jen tak..se dívám..dál
Rozesmátá nad slovem,
co nic mi neříká..
Volím jinou komunikaci,
když vychutnávám šálek svého čaje
a krásno bez slov zmatených
Slunce lechtá mou kůži,
když poslední kapka stéká k zemi
Cítím se šťastně, tak chvíli ještě
v trávě posedím..poslední slza je pryč
A já ráda chodím potokem,
co smývá zážitky minulé i budoucí,
a nalézám vnitřní klid, jeho krásu
Mysl a slova..jsou
již jen zbytečná clona
Žádná myšlenková forma, nic..
i smrtelnost hmoty znám
A zářím bytím
v poli rozvoněném duhovým kvítím
Vnímám každý nádech země,
všechny písně v mém srdci teď zní,
proudí radost všedních dní
Nevšedních barev radostí mých
Už nelistuju minulostí
Jen tak si tam sedím a vím,
že co nechci nemusím ..