Fontány

Anotace: možná ukrývají štěstí... a možná taky ne...

Sbírka: Jedno ráno s andělem

Každou vteřinou vraždí okamžiky slepého štěstí
a svým činům ani jeden ze svých vzdehů doopravdy nepůjčil,
když jabloňovým stromům pomalu zelená se listí,
a když slibuje si od začátku nový konec.

Marnivá láska ke krásným ohavnostem
zasnoubila se s věrným duchem všední doby puklých brýlí,
když s ostychem políbil by krvelačnou něhu,
co pod poklopem naivnosti kdesi v nitru zmatků sídlí.

Nenávidí každou vteřinu, když miluje zbytek času,
jen v rybnících vařící se voda odumřelých žil štěstí,
co nosí kabát ušitý z padlých výčitek černých vlasů,
jako gentleman chodící po márnici.

Na okamžik spatřit jeho krásou zhýralý obličej,
když sám maluje obrazy na plátno z potrhané duše.
Fialová pohádka o obřích skřítcích, co zapoměl jaký má děj
a ve francouzských městech o oktávu vyšší strach.

Smutné nahoty ranních slz a do krásy zašitá láska,
melancholické úsměvy na rtech, co plynou z nich slova zjihlých skutků,
tvář Mony Lisy utesaná ze slunečních brýlí jako nevidomá maska,
když v raních mlhách se zájmem prohlíží si pravou ruku.

Sklíčenost- ponurá matka radosti ze života,
co každou chvílí probouzí se s noční můrou za víčky
a že smutek mu vlastně sluší,
když profil bez stínu ozáří z bílého vosku svíčky.

Pluje v šedi dnů jako ze starých fotografií
a úsměvy co vrhá do všech stran, že jsou jen odrazem prázdnoty,
co divoce pohlcuje každý kousek jeho vlastní existence
a dokola pořád krade nadějí znovu napsané noty.

Všechna krása nemusí být vždycky hezká,
nemusí být dobrá a nemusí pokaždé s radostí vrhnout se do chřtánu veselí,
může jen v duši vyšívat slova, co nedají se říci a přemýšlet, co je to láska,
když srdce zapomíná.

Že on sám vlastně taky zapomíná, nebo snad nemá na co vzpomenout si?
do kůže bodá si trny uschlých růží,
aby v bolesti shledal ukrytou raodst a potěšení z polámaných dnů života,
co jako motýli smrti kladou svá břemena na duši.

Romanticky sní si svoji vymyšlenou realitu,
když jako ve snách prochází se opuštěným parkem
a do všech fontán hází mince pro štěstí a potichu pronáší svá skromná přání,
když neumí nedoufat.....