Hladím Tě zpocenou dlaní
po tvých zádech a ty spíš.
Nebylo by lepší sametové lhaní?
Nebudu Tě budit drahý,
když tak krásně sníš.
Líbám Tě do vlasů
s bázní, však lehce, jemně.
Kreslím ti na lopatky trasu,
trasu naší lásky.
Však jak to vložit do řádků? Neforemně?