Přítel

Tehdy jsi byl učitel
Dnes snad přítel,nepřítel
Nevím,co si vybrat mám
Tak jen tiše vzpomínám.

Dávaly ti zabrat,dívenky?
Víš,mívali jsme divné myšlenky
Už nemám v oblacích hlavu
Krutou realitou plavu

Občas si i nalokám,já vím
Narozeniny neslavím
V datu mu mém svět pláče
To se pak těžko radostně skáče

Svět se dnes točí naopak
Občas jsem jak starý vrak
V smrdutém dějišti dávných činů
Na takovém jednou spočinu

Čas je rychlejší než já.Proč?
Je jak splašený kolotoč
Nauč mě se točit s ním
Za to tě myšlenkou pohladím

A řeknu,jak veselý jsi býval
Jak jsem tála,když ses usmíval
Tvůj hlas byl mi nad pohádku
Tys zastavoval každou naši hádku.

Ostatním jsi na kytaru hrál
A nevšiml sis,kdo opodál stál
Srdce mé zkoušelo volný pád
Jak jsem tě mohla nevnímat?

Neřekls mi,co tě bolí
Bylo to jak rána holí
Jak jsem ti měla věřit
Když sám ses mi nechtěl svěřit.

Připadá mi dnes,že spíš
A slova má zas neslyšíš.