Blues pro Václava Hraběte

Anotace: Jelikoš věnoval svůj blues bláznivé holce, což já rozhodně jsem a ke všemu ještě chodím na gymnázium, které nese v názvu jeho jméno, rozhodla jsem se složit takový krátký blues pro něj.

Sbírka: Okvětí melancholie

Do vlčích máků
házím svoje zoufalství.

A v dálce hraje blues...

Klasy obilí tančí do rytmu s větrem,
natahují ruce i pro mne.
Zvou mě,lákají mne na parket osamělosti
a čechrají mi přitom mí dlouhé vlasy.

A v dálce hraje blues...

Stromoví se sápe k nebi,
kde jeho větve zpívají andělům.
Andělům, kteří hrají blues,
ten omamný blues,
jež zní i v mé mysli.

Ptáci zpívají,rozpínají křídla,
jimiž objímají svět a naslouchají
těm tónům blaženým.
Včely opylují tóniny a přinášejí pokoru.

A v dálce hraje blues...

Kopce zdobí horizonty srdcí znavených
a našeptávají zapomenutá slova těm,
kteří je marně hledají.
Tichá zákoutí se probouzí k život,
aby dala sbohem jaru.
Radost má tisíc podob,
přesto všichni známe jen tu jedinou.
Tmu zdobí zbaběle hvězdy
v opojení kouře z cigaret..

A v dálce zní blues..